Během pěstování z půdy postupně mizí živiny, které je potřeba průběžně doplňovat. Chemická hnojiva mohou mít negativní účinek na přirozenou strukturu půdy. Zvolit správné složení hnojiv a jejich dávkování bývá často velmi obtížné, kvalitní hnojiva jsou drahá.
Potřebný organický materiál bohatý na živiny si snadno připravíme sami kompostováním, během kterého dochází za pomoci vzduchu a půdních mikroorganismů k přeměně velkých organických látek na menší, stabilnější a pro rostliny snadněji dostupnější složky označované jako humus.
Velikou výhodou kompostování je využití odpadu ze zahrad a z kuchyňských zbytků. Až dvě třetiny odpadu, který běžně vyhazujete do popelnice, můžete zužitkovat. Přispějete tak ke snížení výdajů zaodvoz odpadu, skládkování a pomůžete tím šetřit životní prostředí.
Než začnete s montáží, určete vhodné umístění kompostéru. Při výběru místa dbejte na snadný přístup z domu i ze zahrady a zachovejte minimální vzdálenost 0,5 m od sousedního pozemku.
Správné složení kompostu je základem pro jeho správnou tvorbu. Rozlišujeme dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj např. tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.
Velikost materiálu úzce souvisí s provzdušněním. Velmi malé, kompaktní částečky nemohou být dostatečně provzdušněny, naopak větší částice jako je sláma nebo kousky dřeva umožní dostatečný přístup kyslíku. V trávě a hnoji se zase daří potřebným půdním mikroorganismům. Správný kompost by se proto měl skládat z různých typů odpadů.
Samotnou trávu kompostovat nelze! Jedná se o dusíkatou, málo strukturní složku. V kompostéru pak dochází ke hnití a zápachu, proto je dobré míchat ji s jiným materiálem, např. s dřevní štěpkou, slámou, suchou trávou nebo listím z předchozího roku.
V podstatě je možné kompostovat všechny organické látky, pozor však na chemicky ošetřený materiál a rostliny napadené různými chorobami. Ze špatných surovin dobrý kompost neuděláme!
Dbejte na pestré složení kompostu:
Kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce (bývají chemicky ošetřeny), popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, prach z vysavačů, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, léky, potištěný papír (časopisy), výkaly, pleny.
Minimálně jednou za tři měsíce by se měl kompost přeložit, aby se spodní části dostaly na povrch a naopak. Zpočátku doporučujeme překládat častěji, a to po měsíci založení kompostu.
Kompostu vonícího po lesní půdě se dočkáme zhruba za šest měsíců, může být však hotov již za 8 až 10 týdnů. Zralý kompost má tmavě hnědou barvu, je jemný a nepáchne. Má schopnost zadržovat vodu, provzdušňovat půdu a obohacovat ji o živiny.
Zralost kompostu ověříme jednoduchým testem. Mělkou misku naplníme kompostem a navlhčíme.
Na povrch vysejeme semínka, jemně přitlačíme a misku zakryjeme fólií. Pokud po několika dnech většina semen vyklíčí, znamená to, že kompost již neobsahuje žádné škodlivé látky a můžeme jej použít. Sytě zelené klíčky svědčí o dobře vyzrálém kompostu, jsou-li však klíčky žluté či hnědé, ještě měsíc počkáme a znovu provedeme test.
Počáteční časová investice se vám vrátí v podobně krásných, rychle rostoucích rostlin, kvalitního ovoce a zeleniny. Kompost se hodí ke všem plodinám, ocení jej i stromy a trávník. Na dostatečné zásobování půdy živinami stačí 1-2 cm vysoká vrstva kompostu ročně, která se zapracovává mělce dopůdy. Chcete-li zlepšit podmínky růstu vaší rostliny v květináči, smíchejte kompost a půdu v poměru 1:1.
Kompostování je příliš pomalé. Přidejte trochu půdy, hotový kompost nebo příměsi aktivující tlení (např. močůvka nebo speciální urychlovače kompostů). Ujistěte se, že přidáváte dostatek zeleného materiálu kvůli obsahu dusíku.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:
Dnes je 5.3.2021
Svátek má Kazimír
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Miroslav
Státní svátky a významné dny na zítřek: