Historie

Obec Nedakonice leží na pravém břehu řeky Moravy, 7 km jihozápadně od Uherského Hradiště, 3 km východně od obce Polešovice.

Místo, na kterém Nedakonice leží, bylo osídleno již hluboko v pravěku. Nejstarší zemědělské osídlení neolitické kultury volutové z období kolem roku 2500 př. n. 1. bylo odkryto v polích jižní vsi. Další archeologické nálezy byly objeveny v Sádkách, a v trati Díly a Na Úzkých. Velmi početné slovanské osídlení z 9.– 11. století je doloženo archeologickými nálezy z osady trati na Humnách.

První písemná zmínka

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy se olomoucký biskup Robert se souhlasem kapituly vzdává některých příjmů z jemu patřících vsí ve prospěch kláštera velehradského. Mezi těmito vsi jsou jmenovány i Nedakonice, které se od toho roku staly majetkem kláštera velehradského.

Období husitských válek

Počátkem 15. století proniká také na Moravu husitství, které rozpoutává v této oblasti politický a vojenský zápas husitské šlechty a markraběte o hegemonii v zemi. Biskup a moravská církev jsou bezmocní proti pronikání husitství, protože sama církev se zmítá v hluboké krizi. Koncem roku 1420 došlo na Moravě k pokusu založit husitský tábor. Podle soudobého kronikáře Vavřince z Březové vznikl tento tábor v Nedakonicích, kde se koncem roku 1420 a počátkem roku 1421 shromáždili sedláci a zemané pod vedením kněží Bedřicha ze Strážnice a Tomáše z Vizovic. Z Nedakonic podnikli moravští táboři počátkem roku 1421 několik výpadů proti okolním klášterům a městům. V polovině ledna zpustošili a vypálili jeden z nejbohatších moravských klášterů Velehrad, upálili zde několik mnichů a po jejich ničivém nájezdu zůstal klášter na několik let opuštěný. I když husitský tábor zřejmě brzy po této události zanikl, pravděpodobně odchodem jeho obránců na blízký Uherský Ostroh, válečné události těžce poznamenaly vesnici a její obyvatele.

Nedakonice zůstaly i po skončení husitských válek v držení kláštera velehradského, který však v roce 1421 dosvědčuje, že nepřátelé vesnici „na hlavu zahubili a shladili“. V obci sice existoval i nadále klášterní dvůr se 7 lány polí a větší loukou, sadem, s právem pastvy v lese i na polích, s právem lovu a rybolovu, které se však nemělo vztahovat na tzv. řeky zápovědné, jež si klášter vyhradil, a také s lesem, kde si poddaní směli brát potřebné dříví na palivo a stavbu.

Neutěšená hospodářská situace nakonec donutila představitele velehradského kláštera k prodeji zpustlé vsi, a tak Nedakonice 22. září 1441 získal koupí Vojtěch z Moštěnice. Zástavním držitelem vsi se ve druhé polovině 15. století stalo královské město Uherské Hradiště, neboť v roce 1473 ji král Vladislav II. Jagellonský zapsal městu odměnou za věrnost a jako náhradu za škodu, kterou utrpělo v boji s králem Matyášem Korvínem.

V roce 1206 na Velehrad přišli cisterciánští mniši, kteří zde založili klášter a roku 1220 biskup olomoucký daruje vesnici Nedakonice a další vesnice tomuto klášteru. Velehradskému klášteru vesnice patřila až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen. Toto je první písemná zmínka o obci Nedakonice. Ve vesnici byly v roce 1629 zbudovány mlýny. Šlo o dvoupatrové budovy, kde v každé budově bylo pět mlecích stolic. V jednom mlýně se mlelo obilí pro stát a obchod a druhý mlýn sloužil pro lid z klášterních vesnic. Byla zde vybudována zařízení na mletí kaše, krup, lisovna oleje a pila na řezání dřeva z klášterních lesů. Šlo o největší mlýny na Moravě a jejich stavba trvala 10 let. Klášter a jeho majetek přešel na katolický podpůrný spolek, který disponoval majetkem a tento pronajímal. Každý sedlák se musel vyplatit z nevolnictví, což pro ně byl úvazek a dvacetileté splácení.
Obec byla několikrát vypálená a to jak v době husitské, tak při nájezdech Borkovců a Uhrů, další osídlení někdy trvalo i čtyřicet let. Ve vesnici několikrát řádila morová epidemie, vesnice trpěla za třicetileté války, za napoleonských válek, byla vyrabována Švédy.

Ve druhé polovině 17. století žilo v obci 554 dospělých a 179 dětí mluvících česky. Počet obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím postupně stoupal. Hlavní zemědělskou produkci tvořila pšenice, žito a ječmen, prosperovalo také pěstování ovoce či rybolov. Obcí procházela obchodní silnice vedoucí z Uherského Hradiště do Bzence. V roce 1880 měla obce 1061 obyvatel, byla zde jednotřídní škola, mlynář, krejčí, obuvníci. Život obyvatel Nedakonic byl podmíněn zemědělským charakterem obce. Bylo založeno Rolnické mlékařské družstvo, fungoval zde mlýn, který byl k roku 1911 uváděn jako největší na Moravě. V roce 1908 byla zahájena stavba místní železniční stanice. V roce 1925 byly Nedakonice elektrifikovány.

První světová válka přinesla oběti. Padlo nebo zemřelo na válečné útrapy 25 našich občanů, z nich legionář Josef Cigoš má pamětní desku na místní základní škole. Ve druhé světové válce zahynulo 14 občanů obce a při osvobozování obce padlo 17 rumunských vojáků.Obec Nedakonice byla osvobozena 28. dubna 1945.

Po II. světové válce došlo k nárůstu obyvatel, byl vybudován kulturní dům, pošta, několik obchodů, odkanalizována obec, vybudována čistírna odpadních vod, rekonstruována základní škola a mateřská škola. Zpevněny vozovky v obci.