Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Svátek

Svátek má Jan

Datum a čas

Dnes je neděle, 24. 6. 2018, 1:42:26

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Obsah

Proč kompostovat

Během pěstování z půdy postupně mizí živiny, které je potřeba průběžně doplňovat. Chemická hnojiva mohou mít negativní účinek na přirozenou strukturu půdy. Zvolit správné složení hnojiv a jejich dávkování bývá často velmi obtížné, kvalitní hnojiva jsou drahá.

Potřebný organický materiál bohatý na živiny si snadno připravíme sami kompostováním, během kterého dochází za pomoci vzduchu a půdních mikroorganismů k přeměně velkých organických látek na menší, stabilnější a pro rostliny snadněji dostupnější složky označované jako humus.

Velikou výhodou kompostování je využití odpadu ze zahrad a z kuchyňských zbytků. Až dvě třetiny odpadu, který běžně vyhazujete do popelnice, můžete zužitkovat. Přispějete tak ke snížení výdajů zaodvoz odpadu, skládkování a pomůžete tím šetřit životní prostředí.

Umístění kompostéru

Než začnete s montáží, určete vhodné umístění kompostéru. Při výběru místa dbejte na snadný přístup z domu i ze zahrady a zachovejte minimální vzdálenost 0,5 m od sousedního pozemku.

umístěte kompostér na rovný povrch,

před umístěním půdu nakypřete,

neumísťujte na asfalt a beton,

vhodné je slunné až polostinné místo,

musí být chráněno před větrem, avšak úplné bezvětří je nevhodné.

Zásady kompostování

Materiál

Správné složení kompostu je základem pro jeho správnou tvorbu. Rozlišujeme dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj např. tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Velikost materiálu úzce souvisí s provzdušněním. Velmi malé, kompaktní částečky nemohou být dostatečně provzdušněny, naopak větší částice jako je sláma nebo kousky dřeva umožní dostatečný přístup kyslíku. V trávě a hnoji se zase daří potřebným půdním mikroorganismům. Správný kompost by se proto měl skládat z různých typů odpadů.

Samotnou trávu kompostovat nelze! Jedná se o dusíkatou, málo strukturní složku. V kompostéru pak dochází ke hnití a zápachu, proto je dobré míchat ji s jiným materiálem, např. s dřevní štěpkou, slámou, suchou trávou nebo listím z předchozího roku.

V podstatě je možné kompostovat všechny organické látky, pozor však na chemicky ošetřený materiál a rostliny napadené různými chorobami. Ze špatných surovin dobrý kompost neuděláme!

Materiál vhodný ke kompostování

Dbejte na pestré složení kompostu:

zelený odpad - ovoce a zelenina, čerstvá tráva, čerstvé listí, hnůj, močůvka, kávový lógr, čajové zbytky,

hnědý odpad - suché listí, sláma, obaly a skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, lepenky, piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky.

Co nepřidávat do kompostu

Kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce (bývají chemicky ošetřeny), popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, prach z vysavačů, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, léky, potištěný papír (časopisy), výkaly, pleny.

Jak kompostovat

Při zakládání kompostu začínáme s 15 cm vrstvou hnědého materiálu (hrubého a vzdušného), který nesmí chybět ani ve vyšších vrstvách k zajištění dobrého provzdušňování.

Kompostování urychlí malé množství již vyzrálého kompostu (z předchozího kompostu), který obsahuje namnožené půdní mikroorganismy. Umístíme jej na dno nového kompostu.

Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají, příliš hrubý materiál je dobré nadrtit. Na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Máme-li větší množství trávy a vařených kuchyňských zbytků, je dobré je míchat s hrubším materiálem (nadrcené větve, sláma) a prosypávat zralým kompostem nebo zeminou.

Hmotu občas prolijeme kbelíkem vody.

Dostatečně provzdušňujeme. Při nízkém obsahu kyslíku dochází ke značnému zpomalení celého procesu a k hromadění amoniaku (čpavku), což se projeví odporným zápachem.

Minimálně jednou za tři měsíce by se měl kompost přeložit, aby se spodní části dostaly na povrch a naopak. Zpočátku doporučujeme překládat častěji, a to po měsíci založení kompostu.

Teplota a vlhkost

Mikroorganismy během kompostování uvolňují velké množství tepla. Je-li kompost správně založen a udržován, udržuje si teplotu mezi 49 a 60 °C, a to i v zimě. Pokles teploty kompostu je známkou nedostatku kyslíku. Při 55 °C dochází k úmrtí nežádoucích patogenů. Podaří-li se nám kompost udržet alespoň pár dnů nad touto hodnotou, nebude vzniklý humus obsahovat organismy způsobující různé choroby rostlin.

Po dokončení procesu kompostování teplota poklesne asi na 38 °C. Začíná zrání kompostu, které trvá asi 2 měsíce. Během celého zrání je teplota konstantní.

Vlhkost kompostu není potřeba nijak měřit: bude-li povrch kompostu suchý, kompost zalijeme, pokud se po jeho stlačení v prohlubni vytvoří malé bazénky, je příliš vlhký.

Kdy je kompost zralý

Kompostu vonícího po lesní půdě se dočkáme zhruba za šest měsíců, může být však hotov již za 8 až 10 týdnů. Zralý kompost má tmavě hnědou barvu, je jemný a nepáchne. Má schopnost zadržovat vodu, provzdušňovat půdu a obohacovat ji o živiny.

Zralost kompostu ověříme jednoduchým testem. Mělkou misku naplníme kompostem a navlhčíme.

Na povrch vysejeme semínka, jemně přitlačíme a misku zakryjeme fólií. Pokud po několika dnech většina semen vyklíčí, znamená to, že kompost již neobsahuje žádné škodlivé látky a můžeme jej použít. Sytě zelené klíčky svědčí o dobře vyzrálém kompostu, jsou-li však klíčky žluté či hnědé, ještě měsíc počkáme a znovu provedeme test.

Správné používání kompostu

Počáteční časová investice se vám vrátí v podobně krásných, rychle rostoucích rostlin, kvalitního ovoce a zeleniny. Kompost se hodí ke všem plodinám, ocení jej i stromy a trávník. Na dostatečné zásobování půdy živinami stačí 1-2 cm vysoká vrstva kompostu ročně, která se zapracovává mělce dopůdy. Chcete-li zlepšit podmínky růstu vaší rostliny v květináči, smíchejte kompost a půdu v poměru 1:1.

Problémy s kompostem

Zápach. Může za to špatné složení nebo nedostatek vzduchu. Není–li kompost dobře provzdušněn, hnije. Pokud kompost pravidelně promícháváte, zkuste dodat kompostu uhlík přidáním hnědého materiálu (větve, listy, piliny, lepenky).

Neprobíhá rozklad. Je-li kompost příliš vysušený, zalijte jej vodou a dodejte mu dostatek dusíku ze zbytků zeleniny a ovoce či posekané trávy.

Kompostování je příliš pomalé. Přidejte trochu půdy, hotový kompost nebo příměsi aktivující tlení (např. močůvka nebo speciální urychlovače kompostů). Ujistěte se, že přidáváte dostatek zeleného materiálu kvůli obsahu dusíku.